České názvosloví
Název jako „síran měďnatý“ není náhodné slovo — je to zápis složení. Podstatné jméno prozradí aniont, přípona přídavného jména oxidační číslo kationtu. Tahle stránka tu soustavu nejdřív vyloží a potom vám ji dá nadrilovat v obou směrech, od oxidačních čísel až po koordinační sloučeniny.
Jak je český název poskládaný
Než začnete trénovat, přečtěte si tenhle výklad. Je krátký a pokrývá všechno, co trenažér zkouší: soustavu přípon, určení oxidačního čísla, tvoření aniontů, hydrogensoli a hydráty.
Dvě slova, dvě informace
Skoro každý anorganický název má tvar podstatné jméno + přídavné jméno. Podstatné jméno říká, co je záporná část sloučeniny (oxid, chlorid, síran, hydroxid). Přídavné jméno říká, který prvek je kladná část a jaké má oxidační číslo.
síran měďnatý → aniont SO₄²⁻ (síran) + měď s oxidačním číslem II (měďnatý) = CuSO₄
Oxidační číslo se do přídavného jména dostane příponou. Osm oxidačních čísel, osm přípon — a tahle soustava je jádro celého názvosloví.
I ..... -ný oxid sodný Na₂O
II .... -natý oxid vápenatý CaO
III ... -itý oxid hlinitý Al₂O₃
IV .... -ičitý oxid uhličitý CO₂
V ..... -ičný kyselina dusičná HNO₃
V ..... -ečný kyselina fosforečná H₃PO₄
VI .... -ový oxid sírový SO₃
VII ... -istý kyselina chloristá HClO₄
VIII .. -ičelý oxid osmičelý OsO₄
Skládačka: prvek + oxidační číslo = přídavné jméno
Jak se určí oxidační číslo
Oxidační číslo je náboj, který by atom měl, kdyby všechny vazebné elektronové páry připadly tomu elektronegativnějšímu z dvojice. Píše se římskou číslicí se znaménkem a na rozdíl od skutečného náboje je to pomocná veličina — v CO₂ nemá uhlík opravdový náboj +4.
Postup je vždycky stejný: doplňte prvky s pevným oxidačním číslem, sečtěte je a dopočítejte zbytek, protože součet musí dát celkový náboj částice.
K₂Cr₂O₇: 2 × (+I) + 2 × x + 7 × (−II) = 0 ⟹ 2x = +12 ⟹ chrom má VI
volný prvek (O₂, Fe) .. 0
fluor ................. vždy −I
kyslík ................ −II (v peroxidech −I)
vodík ................. +I (v hydridech kovů −I)
alkalický kov Na, K ... +I
kov 2. skupiny Ca, Mg . +II
hliník, zinek ......... +III, +II
součet v molekule ..... 0
součet v iontu ........ = náboj iontu
Přípona není součet. V Fe₂O₃ nemá železo III proto, že jsou tam tři kyslíky, ale proto, že 3 × (−II) = −VI se musí rozdělit mezi dva atomy železa. Vždycky dělte počtem atomů.
Jak vzniká podstatné jméno: anionty
Bez kyslíku dostane aniont koncovku -id: Cl⁻ chlorid, S²⁻ sulfid, N³⁻ nitrid, H⁻ hydrid. Stejný kmen má i odpovídající kyselina, jen se k němu přidá -vodíková: HCl je kyselina chlorovodíková, její sůl je chlorid.
S kyslíkem se aniont odvodí od kyseliny a její přípona se změní podle jednoduchého klíče. Kyselina sírová dá síran, kyselina siřičitá siřičitan, kyselina dusičná dusičnan.
H₂SO₄ kyselina sírová − 2 H⁺ → SO₄²⁻ síran → Na₂SO₄ síran sodný
Náboj aniontu se rovná počtu odtržených vodíků. Ten pak v soli určí, kolik kationtů je potřeba — a to je celé „křížové pravidlo“.
bez kyslíku ... -id Cl⁻ chlorid
kyselina -ná .. -nan ClO⁻ chlornan
kyselina -itá . -itan NO₂⁻ dusitan
kyselina -ičitá . -ičitan SO₃²⁻ siřičitan
kyselina -ičná . -ičnan NO₃⁻ dusičnan
kyselina -ečná . -ečnan PO₄³⁻ fosforečnan
kyselina -ová . -an SO₄²⁻ síran
kyselina -istá . -istan MnO₄⁻ manganistan
Hydrogensoli a hydráty
Vícesytná kyselina nemusí přijít o všechny vodíky najednou. Když v aniontu jeden zůstane, přibude do názvu předpona hydrogen- a náboj aniontu klesne o jedna. Dva zbylé vodíky dají dihydrogen-.
H₂SO₄ → HSO₄⁻ hydrogensíran → NaHSO₄ hydrogensíran sodný
Hydrát je krystal, ve kterém je zabudovaná voda. Ve vzorci se odděluje tečkou uprostřed řádku a počet molekul vody se v názvu řekne řeckou číslovkou. Pozor na zápis: v CuSO₄·5H₂O je pětka před vzorcem vody, protože násobí celou molekulu.
hydrogensůl — v aniontu zbyl vodík
NaHCO₃ .... hydrogenuhličitan sodný
NaH₂PO₄ ... dihydrogenfosforečnan sodný
každý zbylý vodík sníží náboj aniontu o jedna
hydrát — voda vázaná v krystalu
CuSO₄·5H₂O .. pentahydrát síranu měďnatého
počet vody: di-, tri-, tetra-, penta-, hexa-, hepta-, deka-
Kmen se nedá spočítat
Tady je jádro problému: přípona plyne z oxidačního čísla, ale kmen přídavného jména je vlastnost prvku a často se od názvu prvku liší. Ze síry je siřičitý i sírový, z uhlíku uhelnatý i uhličitý, z niklu nikelnatý, z kadmia kademnatý. Žádné pravidlo to nespojí — proto má tenhle modul tabulku prvků, ve které je každý tvar vypsaný, a proto se dvojice níže vyplatí umět nazpaměť.
Když si nejste jistí, ověřte si tvar v tabulce prvků kousek níž na téhle stránce a pak si ho zkuste v trenažéru vybavit z hlavy. Právě tenhle rozdíl — poznat versus vybavit si — rozhoduje u zkoušky.
síra .... siřičitý IV × sírový VI
železo .. železnatý II × železitý III
měď ..... měďný I × měďnatý II
uhlík ... uhelnatý II × uhličitý IV
cín ..... cínatý II × cíničitý IV
olovo ... olovnatý II × olovičitý IV
rtuť .... rtuťný I × rtuťnatý II
dusík ... dusitý III × dusičný V
Tabulka přípon
Osm oxidačních čísel, osm přípon. Přípona se v ženském rodě (u kyselin) mění na -á: sírový → sírová.
| Ox. číslo | Přípona | Příklad | Další přídavná jména |
|---|---|---|---|
| I | -ný | oxid sodný Na₂O | sodný, měďný, chlorný, dusný |
| II | -natý | oxid vápenatý CaO | vápenatý, železnatý, měďnatý, olovnatý |
| III | -itý | oxid hlinitý Al₂O₃ | hlinitý, železitý, dusitý, chromitý |
| IV | -ičitý | oxid uhličitý CO₂ | uhličitý, křemičitý, siřičitý, manganičitý |
| V | -ičný / -ečný | kyselina dusičná HNO₃ × kyselina fosforečná H₃PO₄ | dusičný, vanadičný — ale fosforečný, chlorečný |
| VI | -ový | oxid sírový SO₃ | sírový, chromový, manganový, molybdenový |
| VII | -istý | kyselina chloristá HClO₄ | chloristý, manganistý, jodistý |
| VIII | -ičelý | oxid osmičelý OsO₄ | osmičelý, rutheničelý |
Tabulka aniontů
Podstatné jméno názvu soli je vždycky název aniontu. Ve třetím sloupci je náboj — ten rozhoduje, kolik kationtů se ke každému aniontu připojí.
| Aniont | Vzorec | Náboj | Prvek a jeho ox. číslo | Odpovídající kyselina |
|---|---|---|---|---|
| fluorid | F⁻ | −1 | bezkyslíkatý | — |
| chlorid | Cl⁻ | −1 | bezkyslíkatý | — |
| bromid | Br⁻ | −1 | bezkyslíkatý | — |
| jodid | I⁻ | −1 | bezkyslíkatý | — |
| oxid | O²⁻ | −2 | bezkyslíkatý | — |
| sulfid | S²⁻ | −2 | bezkyslíkatý | — |
| selenid | Se²⁻ | −2 | bezkyslíkatý | — |
| tellurid | Te²⁻ | −2 | bezkyslíkatý | — |
| nitrid | N³⁻ | −3 | bezkyslíkatý | — |
| fosfid | P³⁻ | −3 | bezkyslíkatý | — |
| hydrid | H⁻ | −1 | bezkyslíkatý | — |
| karbid | C⁴⁻ | −4 | bezkyslíkatý | — |
| kyanid | CN⁻ | −1 | bezkyslíkatý | skupinový aniont CN⁻ |
| azid | N₃⁻ | −1 | bezkyslíkatý | skupinový aniont N₃⁻ |
| chlornan | ClO⁻ | −1 | Cl I | kyselina chlorná HClO |
| chloritan | ClO₂⁻ | −1 | Cl III | kyselina chloritá HClO₂ |
| chlorečnan | ClO₃⁻ | −1 | Cl V | kyselina chlorečná HClO₃ |
| chloristan | ClO₄⁻ | −1 | Cl VII | kyselina chloristá HClO₄ |
| bromnan | BrO⁻ | −1 | Br I | kyselina bromná HBrO |
| bromičnan | BrO₃⁻ | −1 | Br V | kyselina bromičná HBrO₃ |
| bromistan | BrO₄⁻ | −1 | Br VII | kyselina bromistá HBrO₄ |
| jodnan | IO⁻ | −1 | I I | kyselina jodná HIO |
| jodičnan | IO₃⁻ | −1 | I V | kyselina jodičná HIO₃ |
| jodistan | IO₄⁻ | −1 | I VII | kyselina jodistá HIO₄ |
| dusitan | NO₂⁻ | −1 | N III | kyselina dusitá HNO₂ |
| dusičnan | NO₃⁻ | −1 | N V | kyselina dusičná HNO₃ |
| uhličitan | CO₃²⁻ | −2 | C IV | kyselina uhličitá H₂CO₃ |
| křemičitan | SiO₃²⁻ | −2 | Si IV | kyselina křemičitá H₄SiO₄ |
| boritan | BO₃³⁻ | −3 | B III | kyselina boritá H₃BO₃ |
| siřičitan | SO₃²⁻ | −2 | S IV | kyselina siřičitá H₂SO₃ |
| síran | SO₄²⁻ | −2 | S VI | kyselina sírová H₂SO₄ |
| thiosíran | S₂O₃²⁻ | −2 | S — | kyselina thiosírová H₂S₂O₃ |
| seleničitan | SeO₃²⁻ | −2 | Se IV | kyselina seleničitá H₂SeO₃ |
| selenan | SeO₄²⁻ | −2 | Se VI | kyselina selenová H₂SeO₄ |
| fosforitan | PO₃³⁻ | −3 | P III | kyselina fosforitá H₃PO₃ |
| fosforečnan | PO₄³⁻ | −3 | P V | kyselina fosforečná H₃PO₄ |
| arsenitan | AsO₃³⁻ | −3 | As III | kyselina arsenitá H₃AsO₃ |
| arseničnan | AsO₄³⁻ | −3 | As V | kyselina arseničná H₃AsO₄ |
| chroman | CrO₄²⁻ | −2 | Cr VI | kyselina chromová H₂CrO₄ |
| dichroman | Cr₂O₇²⁻ | −2 | Cr VI | kyselina dichromová H₂Cr₂O₇ |
| manganan | MnO₄²⁻ | −2 | Mn VI | kyselina manganová H₂MnO₄ |
| manganistan | MnO₄⁻ | −1 | Mn VII | kyselina manganistá HMnO₄ |
| molybdenan | MoO₄²⁻ | −2 | Mo VI | kyselina molybdenová H₂MoO₄ |
| wolframan | WO₄²⁻ | −2 | W VI | kyselina wolframová H₂WO₄ |
| vanadičnan | VO₃⁻ | −1 | V V | kyselina vanadičná HVO₃ |
| železan | FeO₄²⁻ | −2 | Fe VI | — |
| rhenistan | ReO₄⁻ | −1 | Re VII | kyselina rhenistá HReO₄ |
| hlinitan | AlO₂⁻ | −1 | Al III | — |
| zinečnatan | ZnO₂²⁻ | −2 | Zn II | — |
Tabulka prvků a jejich přídavných jmen
Každý tvar je vypsaný ručně, protože kmeny jsou nepravidelné. U rtuti si všimněte poznámky: „chlorid rtuťný“ se zapisuje Hg₂Cl₂, protože rtuť tvoří dvojjaderný kation Hg₂²⁺.
| Značka | Prvek | Oxidační čísla a přídavná jména |
|---|---|---|
| Li | lithium | I lithný |
| Na | sodík | I sodný |
| K | draslík | I draselný |
| Rb | rubidium | I rubidný |
| Cs | cesium | I cesný |
| Be | beryllium | II beryllnatý |
| Mg | hořčík | II hořečnatý |
| Ca | vápník | II vápenatý |
| Sr | stroncium | II strontnatý |
| Ba | baryum | II barnatý |
| B | bor | III boritý |
| Al | hliník | III hlinitý |
| Ga | gallium | III gallitý |
| In | indium | I indný · III inditý |
| Tl | thallium | I thallný · III thallitý |
| C | uhlík | II uhelnatý · IV uhličitý |
| Si | křemík | IV křemičitý |
| Ge | germanium | II germanatý · IV germaničitý |
| Sn | cín | II cínatý · IV cíničitý |
| Pb | olovo | II olovnatý · IV olovičitý |
| N | dusík | I dusný · II dusnatý · III dusitý · IV dusičitý · V dusičný |
| P | fosfor | III fosforitý · V fosforečný |
| As | arsen | III arsenitý · V arseničný |
| Sb | antimon | III antimonitý · V antimoničný |
| Bi | bismut | III bismutitý · V bismutičný |
| S | síra | II sirnatý · IV siřičitý · VI sírový |
| Se | selen | IV seleničitý · VI selenový |
| Te | tellur | IV telluričitý · VI tellurový |
| Cl | chlor | I chlorný · III chloritý · IV chloričitý · V chlorečný · VII chloristý |
| Br | brom | I bromný · III bromitý · V bromičný · VII bromistý |
| I | jod | I jodný · III joditý · V jodičný · VII jodistý |
| Sc | skandium | III skanditý |
| Ti | titan | III titanitý · IV titaničitý |
| V | vanad | II vanadnatý · III vanaditý · IV vanadičitý · V vanadičný |
| Cr | chrom | II chromnatý · III chromitý · VI chromový |
| Mn | mangan | II manganatý · III manganitý · IV manganičitý · VI manganový · VII manganistý |
| Fe | železo | II železnatý · III železitý · VI železový |
| Co | kobalt | II kobaltnatý · III kobaltitý |
| Ni | nikl | II nikelnatý · III nikelitý |
| Cu | měď | I měďný · II měďnatý |
| Zn | zinek | II zinečnatý |
| Ag | stříbro | I stříbrný |
| Cd | kadmium | II kademnatý |
| Au | zlato | I zlatný · III zlatitý |
| Hg | rtuť | I rtuťný (Hg₂Cl₂) · II rtuťnatý |
| Pt | platina | II platnatý · IV platičitý |
| Zr | zirkonium | IV zirkoničitý |
| Nb | niob | V niobičný |
| Ta | tantal | V tantaličný |
| Mo | molybden | IV molybdeničitý · VI molybdenový |
| W | wolfram | IV wolframičitý · VI wolframový |
| Re | rhenium | VII rhenistý |
| Os | osmium | IV osmičitý · VIII osmičelý |
| Ru | ruthenium | VIII rutheničelý |
| Ce | cer | III ceritý · IV ceričitý |
| La | lanthan | III lanthanitý |
| Th | thorium | IV thoričitý |
| U | uran | IV uraničitý · VI uranový |
Trenažér
Úlohy se skládají z tabulky prvků a aniontů, takže nedojdou. Vyberte si směr převodu a kategorie, které vám nejdou; zbytek si vypněte. U každé odpovědi — i té správné — dostanete rozbor, proč to tak je.
Co vám jde a co ne
Pokrok se ukládá ve vašem prohlížeči. Kategorii s nízkým procentem si zapněte samostatně a chvíli u ní zůstaňte.